Vzpomínky

Karel Plíhal

1:VlAastní krví slunce kreslí nEma skla oken krajinky,
F#modevšad se na zem snesly Eutahané vzpomínky,
Aotvírám jim do předsíně, zEmouvají si botičky,
hnF#med se ženou do kuchyně nEa slaninu s vajíčky.
R:Každá mF#má jméno hDolky, se kterEou jsem někdy chAodil,
každá znF#má všechna přDání, co jsem zEa ta léta mAěl,
každá vF#mí, kdy jsem pDomáhal a kdEy jsem zase škAodil,
každá z nF#mich je tou lDáskou s velkým EeL.
2:Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:20.864+00:00
Výsledky hledání: